V minulém článku jsem psala jak smysluplné je přijetí toho, co k nám přichází (bez opozice a bez boje), abychom umožnili změnu toho, co se nám nelíbí..
Další věc, na kterou má Metamorfní technika uzdravující vliv je, že dává prostor člověku, aby bez problémů převzal zodpovědnost za to, co se mu v životě děje (aby zavnímal, že on je jediný, který to může ovlivnit a přestal házet vinu na okolí a vyžadovat změnu od něj..) a také přispívá k tomu, že v souvislosti s odchodem zajetých přesvědčení dochází snadněji ke změně úhlu pohledu na určité záležitosti, a tím i ke snadnějšímu průchodu k jejich uzdravení (to, co se člověku dřív zdálo jako „konec světa“ pak vnímá jako v pohodě zvládnutelné).
A na toto téma mám pro vás jeden konkrétní a zcela aktuální příklad z mé praxe..
Jak už jsem psala, v průběhu svého prenatálního vývoje (než jsem se narodila) jsem si vytvořila mnoho zátěžových přesvědčení sama o sobě, která mi pak poměrně velkou část mého života dávala zabrat a komplikovala život. Měla jsem dojem, že nejsem dost dobrá a že si nezasloužím nic hezkého, a na to konto, proto, že jsem chtěla všem dokázat, že to tak není, jsem na sebe kladla velmi vysoké nároky. A když se mi je nedařilo plnit, přicházely úzkosti a pocit, že musím vše vybojovat (a s tím i častý pocit ohrožení, když mi lidé nevycházeli vstříc, tak jak jsem si představovala).. Život pro mě byl jeden velký problém a boj..
Takže, kdyby se mi následující situace stala o pár let dříve, nejspíš bych z toho úplně zkolabovala..
Asi víte, že mimo praxe Metamorfní techniky a masáží, se zabývám i Intuitivním tancem a pořádám různé ukázkové hodiny a semináře na různých místech. Jeden ze seminářů proběhne v květnu i v Praze. Dohodla jsem si tedy pronájem prostoru a další podmínky a zhruba tři týdny se věnovala všemu, co je k realizaci této akce a k její propagaci potřebné, abych všechny tyto nutné údaje mohla poslat do Prahy a mohlo všechno hezky proudit..
Když jsem všechno shromáždila a vyladila, byla neděle. A můj první impuls byl takový, že v pondělí si udělám den pro sebe (měla jsem narozeniny) a v úterý se budu věnovat administrativě, včetně odeslání podkladů do Prahy a propagování akce na internetu..
Jenže přišlo pondělí, a jak jsem tak seděla u notebooku a odpovídala na přání k narozkám, řekla jsem si, že nebudu čekat do úterka a udělám tu propagaci už teď. Takže jsem vše zveřejnila na webu, facebooku, youtubu atd…
No, a za dvě hoďky po tom mi zvoní mobil a volá paní z Prahy, že (z technických důvodů) by potřebovali změnit termín této mojí akce..
Na první dvě sekundy mi naskočil pocit největší katastrofy světa: „No to je teda fakt hrůza! Teď jsem to na tolika místech inzerovala s původně domluveným termínem! To nemohla zavolat dřív?! Tak to teda ne, slíbili mi to, tak si to vybojuju! Mám na to právo!“ Atd., atd.. Kdo měl nebo má podobné vzorce jako jsem měla dřív já, tak si to dokáže živě představit.. ;-)
Pak jsem se ale nadechla a vydechla, sestoupila z mysli do srdce a umožnila si znovu plynout. No, a najednou se mi to poskládalo. Změnila jsem velmi lehce úhel pohledu.
Zaprvé jsem s pokorou převzala odpovědnost za to, že jsem ty propagace zveřejnila už v pondělí, i když můj prvotní impuls byl nechat to na úterý a zadruhé jsem se dokázala vcítit do jejich situace a pochopit důvod, který k této změně měli, a taky to prostě přijmout tak, jak to je. A tím vším, teď už pro mě snadným, přenastavením mé prvotní reakce tato situace pro mě přestala být problémem, čímž se mi nesmírně ulevilo. Termín jsem na všech místech změnila (kde to bylo nezbytné, tak jsem na změny extra upozornila) a během necelé hoďky bylo vše vklidu vyřešeno ke spokojenosti všech.
„Takže díky, Metamorfní techniko! A díky, Vesmíre, že jsi mě k ní přivedl!“
S láskou DJ