Dalším pozitivem, které METAMORFNÍ TECHNIKA přináší je, že díky postupnému odkládání hlubokých zátěžových vzorců a přesvědčení nám umožňuje zavnímat svůj potenciál, svoji vnitřní sílu a schopnosti.. Tím máme větší odvahu procházet situacemi, kterých jsme se doposud obávali s větší lehkostí a s vírou v sebe, že to dáme.. A tak se konečně můžeme začít posouvat v před ve všech oblastech, ve kterých v minulosti náš život stagnoval a budovat si ho podle svých představ a ke své spokojenosti…
Jak už jsem psala, já se na svět narodila s mnoha zátěžovými přesvědčeními o sobě a o světě, kterými jsem sama sobě dlouhou dobu pak komplikovala život. S tím, že jsem měla dojem, že nejsem dost dobrá, že si nic hezkého nezasloužím a že svět je pro mě nebezpečný souviselo taky to, že jsem cítila strach z mnoha věcí.
Mimo jiné, jsem se bála projevit, co cítím.., říct někomu, že s něčím nesouhlasím, požádat někoho o pomoc a podporu. Jasně, že to nešlo, když jsem někde hluboko v sobě měla pocit, že všichni jsou lepší než já a tak mají oni vždycky pravdu. Když nastala situace, kdy jsem řekla svůj názor na určitou věc a druhý člověk to vnímal jinak, ani na vteřinu jsem neuvažovala o tom, že můj pocit by mohl být taky v pořádku (tenkrát jsem netušila, že jsme každý unikátní a je v pořádku, když na stejnou událost různí lidé nahlížejí různě). Okamžitě mi naskočilo, že zase jsem ta nemožná.. Já jediná na celém světě, a ostatní jsou neomylní. A dále jsem tak automaticky přebírala další a další tvrzení a přesvědčení, která prosazovali ostatní. Bez toho, že bych si procítila, jestli jsou se mnou v souladu jsem se jimi řídila a tvořila si z nich svoji identitu..
Bála jsem se cokoliv udělat bez ujištění od ostatních, že můžu a že je to tak správné.. Nebrala jsem vůbec v potaz to, že konám v rozporu sama se sebou a uvnitř svého srdce se cítím hrozně.. Hlavně, že jsou ostatní spokojení.. Nedokázala jsem nikomu nic odmítnout, protože jsem měla strach, že kdybych to udělala, přestanou mě mít rádi a opustí mě.. Dokonce už jako batole jsem se bála cokoli udělat, aby to nebylo náhodou špatně a ostatní se nezlobili, aby mě nepřestali mít rádi, a nenechali mě samotnou.. Takže jsem byla, jak říkala s oblibou moje maminka, „taková buchta“, kam mě posadila, tam mě i našla.." atd., atd…
A tak jsem postupně opustila sama sebe, zapomněla, kdo vlastně jsem a ztotožnila jsem se se vším, čím mě chtěli mít ostatní..
V mém nitru tím vznikal větší a větší rozpor sama se sebou, který jsem já nevnímala.. Ale moje tělo ho vnímalo moc dobře a po určité době tyto zátěže, které jsem mu vytvářela, přestalo snášet a nakupily se mnohé zdravotní problémy a nemoci. Jak jinak..
Vždyť NEMOC znamená, že NEmáme MOC nad svým životem..
A já tuhle MOC nad mým životem tehdy dobrovolně (i když na základě svých podvědomých přesvědčení) přenechala druhým, a tak jsem byla tím, čím mě oni chtěli mít a sama na sebe (na tu úžasnou, láskyplnou, zářivou bytost, kterou jsem) jsem na dlouhou dobu zapomněla…
Ale to už je hluboká minulost..
Jdu po své cestě už dostatečně dlouho na to, abych byla upřímná sama k sobě abych vnímala, kdo opravdu jsem (co je moje a co ne) a vše, čím jsem si prošla + podpora METAMORFNÍ TECHNIKY mě dovedlo k tomu, že jsem, během několika posledních let, úspěšně prošla mnohými obavami, které mě, celá léta braly energii a zátěžově tak ovlivňovaly celý můj život a mé konání v něm..
Takže v současnosti to mám tak, že když je ten pravý čas, jdu do všeho i přesto, že se toho obávám a bez toho, že bych se nenechala strachem paralyzovat.
- říkám, s láskou a upřímně, co cítím beze strachu ze své zranitelnosti, protože už vím, že i s dokořán otevřeným srdcem jsem v bezpečí,
- stojím si za tím, kdo jsem a už se nenechám nutit do ničeho, co se mnou neladí jen proto, že to chce někdo jiný..,
- konám jen tam, kde mám k tomu láskyplný impuls,
- dokážu se láskyplně zastat sama sebe i požádat druhé o pomoc a podporu (jakéhokoli druhu)..,
- bez obav odhaluji své slabosti i to, že něco nedokážu, a nestydím se za to..,
- v případě jakékoli spolupráce s kýmkoli znám svoji hodnotu a hlídám si, aby podmínky byly v souladu se všemi zúčastněnými, bez toho, že by cokoli bylo na můj úkor.. atd..
Věřte, že když do toho všeho jde člověk s láskou, bez opozice a bez boje, odezva od druhých je vždy příjemná a v mnohých případech i velmi překvapující (v tom pozitivním slova smyslu)..
A čím častěji jdu do situací i přes to, že z nich mám obavy, tím více mám pozitivních zkušeností, že to funguje.. Tím méně se pak dalších výzev obávám, víc věřím sama sobě i životu, že vše vždy funguje přesně jak má.. A tím pouštím potřebu na cokoli tlačit, mít to pod kontrolou i lpění na tom jak by to mělo probíhat. Předávám kontrolu nad životem životu samotnému a vše pak krásně proudí, zapadá jedno do druhého a dějí se zázraky..
Jaké fobie jsem během posledních let překonala a mám v plánu překonat se dozvíte v dalších článcích..
Těším se na vás.. S láskou DJ